Nedávno jedna z předních španělských publikací ohromila čtenáře hlasitým titulkem: „Lionel Messi může být klonován!“ Uvnitř materiálu odborník na genetiku a vedoucí evropského archivu genomu Arcadi Navarro vysvětlil, že moderní technologie dosáhla takové úrovně, že klonovaný subjekt bude mít genetické vlastnosti a potenciál samotného Lva.
„Nicméně,“ dodal Navarro, „Messi se stal legendárním fotbalistou nejen díky svým genům, jeho vzdělání, lékařská péče a výchova v barcelonské akademii nám dává základ, ale člověk může dosáhnout naplno potenciál díky pečlivému tréninku a správnému rozvoji.“
Tento komentář specialisty ukazuje, že vynikající úspěchy člověka jsou určeny nejen jeho přirozenými schopnostmi, ale také pečlivou prací na sobě, podporou blízkých a příležitostmi, které mu poskytuje okolí. Je důležité pochopit, že úspěch se skládá z mnoha faktorů a nespočívá pouze v genetické predispozici.
Nízká postava Lea Messiho se stala jeho hlavní předností na fotbalovém hřišti
Přestože měl v dětství kvůli své výšce zdravotní problémy, formovalo to jeho jedinečný herní styl.
Ve věku 11 let byl Leo velmi nízký, dosahoval sotva 130 centimetrů. To se ale odrazilo na jeho proporcích – krátké nohy a malý krůček. Ve srovnání se svými vrstevníky se zdálo, že se na hřišti sekne, ale tento styl si zachoval až do dospělosti.
Díky krátkým nohám mohl Leo rychleji vrátit nohu do původní polohy. Nemohl jen tak hodit míč dopředu a utéct – hráči s delšími nohami ho předjeli v pomlčce. Messi se ale naučil driblovat s míčem v těsném kontaktu s ním, téměř aniž by ho zvedl z nohy.
Leova malá postava mu poskytla další důležitou výhodu – nízké těžiště. To mu umožnilo být stabilnější a agilnější na hřišti, což je v moderním dynamickém fotbale nesmírně důležité. Pro obránce bylo velmi obtížné předvídat a zachytit jeho pohyby.
To, co zpočátku vypadalo jako vada, se tak stalo vizitkou skvělého fotbalisty. Jeho jedinečné fyzické vlastnosti vytvořily zvláštní, nenapodobitelný styl hry, který těší miliony fanoušků po celém světě.
Nízká postava Lionela Messiho mu dává obrovskou výhodu na fotbalovém hřišti. Messi díky své podsadité postavě dokáže driblovat kolem obránců s úžasnou hbitostí a přitom si udržet skvělou rovnováhu. A v kombinaci s jeho krátkými, houževnatými kroky mu to umožňuje dělat závratné skoky těmi nejneočekávanějšími směry.
Důležitost této Messiho schopnosti dělat rychlé cik-cak výbuchy byla jasně prokázána v laboratorních experimentech. Když se španělský mistr sprinter Angel David Rodriguez utkal s Cristianem Ronaldem na 25 metrů, výsledky byly pozoruhodné.
V přímém sprintu Ronaldo prohrál s Rodriguezem. „Cristiano prostě nemá správnou biomechaniku pro normální přímý běh,“ řekl expert Darren Campbell „Fotbal nevyžaduje, aby měl tak výbušnou rychlost na krátké vzdálenosti.“
Ale ve druhém experimentu, kde byla vzdálenost rozdělena do pěti 5metrových úseků s ostrými 90stupňovými zatáčkami, Ronaldo předčil Rodrigueze. „Tady vstupuje do hry úplně jiný soubor dovedností,“ vysvětluje Campbell „Udržení nízkého těžiště a správné používání kolen a kyčlí je pro fotbalistu mnohem důležitější.“
Ronaldo skutečně ukázal nejlepší čas – 6,35 sekundy oproti 6,86 pro Rodrigueze. Zkušený Ronaldo umí skvěle manévrovat, zkracuje kroky před zatáčkami, aby neztratil rovnováhu. Je to podobné, jako když jezdci Formule 1 volí rychlostní stupeň při vjezdu do zatáčky.
Ale stojí za zmínku, že Ronaldo je vysoký 187 cm a na dosažení takové agility musel dlouho trénovat. Messi se svou kratší a kompaktnější postavou ale tyto vlastnosti zdědil od přírody. Messi proto na 5metrovou vzdálenost dokáže zrychlit s míčem až na 20 km/h, zatímco Ronaldo ukazuje 18 km/h.
Pro Lionela Messiho má jeho jedinečný styl hry jeden vedlejší efekt – obrovskou fyzickou náročnost.
Právě kvůli tomu Messi v roce 2014 téměř opustil závod. Tyto náhlé skoky a změny směru však sehrály klíčovou roli ve zlomu jeho kariéry. Studie provedená School of Life Sciences University of Liverpool zjistila, že „nestandardní pohyby – běh vzad, sprint, zrychlování a zpomalování – výrazně zvyšují metabolickou zátěž organismu“.
Jinými slovy, nepředvídatelné manévry a technické driblingy ve vzdálenosti několika metrů od protivníků jsou mnohem únavnější než pouhé spěchání po boku. Potvrzuje to studie zveřejněná v časopise Physical Culture and Sports Quarterly. V článku „Čisté fyziologické náklady na driblování míčem ve fotbale“ autoři docházejí k závěru, že driblování výrazně zvyšuje výdej energie a je tělem vnímáno jako pohyb s vysokou námahou. V takových situacích stoupá hladina laktátu v krvi stejně jako při běhu na maximální rychlost.
Rostoucí hladina laktátu znamená hromadění kyseliny mléčné ve svalech – to je nepříjemné pálení pociťované během intenzivního tréninku. To je doprovázeno únavou a sníženou výkonností. Právě Messiho pokles efektivity začal v roce 2014.
Po zápase čtvrtfinále Ligy mistrů 2013/14 (Barcelona hrála s Atléticem Madrid) odhalily oficiální statistiky UEFA překvapivý fakt: Leo uběhl pouze 6,8 km – jen o 1,5 km více než brankář Pinto. V té době bylo Messimu 27 let a toto byla jeho devátá sezóna v Barceloně, počítají se pouze ty, ve kterých odehrál více než 25 zápasů.
Vyčerpávající kličkování, neustálé střety s protivníky, ignorování tréninků (podle bývalého spoluhráče Alexandra Gleba si Messi občas dovolil neúčastnit se bilaterálních zápasů a vynechávat cvičení) a relaxace po čtyřech po sobě jdoucích Zlatých míčích – to vše si vybralo svou daň na Messiho fyzickém zdatnost.
Dalším faktorem vznikající krize byla výživa. 25. září 2014, po remíze s Malagou, španělské noviny Libertad Digital odhalily jídelníček barcelonských hráčů – ukázalo se, že Messi po zápase snědl pizzu s dvojitou porcí sýra a zapil ji Sprite.
Po tlaku ze strany tisku a druhém vítězství Cristiana Ronalda v řadě Zlatý míč Messi vážně přehodnotil svůj přístup k přípravě.
Dieta nového nejlepšího přítele Lionela Messiho
Když Lionel Messi, superstar světového fotbalu, začal přibírat na váze, rozhodl se vyhledat pomoc profesionála. Messiho reprezentační partner Martin Demichelis mu doporučil, aby se setkal s italským odborníkem na výživu Giulianem Poserem.
Dr. Poser se okamžitě pustil do práce a změnil Messiho jídelníček tím nejradikálnějším způsobem. V první řadě zakázal Lionelovi pít sladké sycené nápoje. „Cukr je skutečný jed pro svaly,“ vysvětlil Poser „Čím dále se od cukru drží, tím lépe.“
Messiho nová dieta je mnohem zdravější. Bylo použito pět hlavních složek: čistá voda, vysoce kvalitní olivový olej, celozrnné výrobky, čerstvé ovoce a zelenina. Dr. Poser také doporučil, aby Lionel jedl ořechy a semena.
Důležitou podmínkou bylo, že všechny produkty musí být ekologické, bez škodlivých chemických hnojiv. „Proto jsem zakázal Leovi moučné výrobky – je velmi obtížné najít kvalitní pšenici,“ poznamenal Poser.
Omezená byla i spotřeba masa. Argentinci totiž tradičně jedí hodně masitých pokrmů, které jsou těžko stravitelné.
Techniky Dr. Posera se ukázaly jako velmi účinné. V roce 2015 Messi zhubl více než 3 kilogramy, nabyl zpět své dřívější ostrosti a dokonce převzal Zlatý míč od Cristiana Ronalda.
Messiho tréninkový program: zaměření na rychlost a obratnost
Messiho okruh nových mentorů zahrnoval kromě jeho osobního výživového poradce také zkušeného fyzioterapeuta Marcela D’Andreu. Dlouhodobě spolupracuje s argentinskou reprezentací, ale pravidelně létá do Barcelony, aby pomohl Lionelovi rychleji se zotavit ze zranění a vybral pro něj efektivní tréninkový program.
Hlavním cílem cvičení je udržení výbušné rychlosti a obratnosti na hřišti. I když přirozený proces stárnutí nelze věkem zastavit, úkolem trenérů je jej co nejvíce zpomalit. Zároveň je důležité nenechat se za každou cenu unést budováním svalové hmoty: Messi nikdy nebyl „stroj“ skládající se pouze ze svalů, protože přebytečná svalová síla může narušit ideální rovnováhu jeho obratnosti a rychlosti – a názorným příkladem toho je nedávný případ s Lukakuem.
„Rychlost a obratnost na fotbalovém hřišti závisí na třech klíčových faktorech,“ říká Craig Friedman, odborník na fitness, který trénoval Německo na mistrovství světa 2006. „Zaprvé potřebujete výbušnou sílu. Zadruhé výdrž v kotnících, kyčlích a trupu, abyste vydrželi zátěž. A za třetí bezvadnou techniku pohybu.“
Právě tento druh komplexního programu zaměřeného na rychlost a obratnost je v současnosti implementován do tréninkového procesu Lionela Messiho.
